Jak TikTok ničí tvoji finanční gramotnost

Holčičí matematika - girl math

Když něco koupíte v hotovosti, jako byste neutratili nic. Vrátíte to? Vydělali jste. Zní to šíleně? Vítejte ve světě holčičí matematiky – virální trend, který baví sociální sítě… a možná potichu ničí náš vztah k penězům.

Dnes se podíváme na to, proč tahle ‘holčičí matematika’ není jen nevinná sranda – ale způsob uvažování, který může vést ke špatným finančním rozhodnutím a iluzím o penězích.“

Možná si říkáte: hele, to je jen sranda na TikToku, proč z toho dělat vědu? Jenže právě tyhle srandy nám často vplíží do hlavy nové návyky. A ty rozhodují o tom, jestli vaše peněženka bude plná… nebo děravá. A nejen to. Tyto návyky se mohou projevit i v jiných oblastech života – od rozhodování, co si dopřát na dovolené, až po to, jaký si nastavíte finanční cíl do budoucna. Tak si pojďme rozebrat, co vlastně ta girl math znamená – a proč je tak lákavá.

Co je girl math

Girl math, neboli holčičí matematika, je trend, který vznikl na TikToku a rychle se rozšířil po celém internetu. Je to způsob myšlení, kdy si výdaje překládáte do pozitivních, někdy úplně absurdních čísel. Například: „Koupila jsem šaty ve slevě, takže jsem ušetřila peníze.“ Nebo: „Když jsem to koupila za hotovost, neodešlo mi nic z účtu, takže je to zdarma.“ A úplný top? „Vrácené zboží = čistý zisk.“

Zní to šíleně? Ano. Ale když se nad tím zamyslíte, kolikrát jste si podobné výmluvy řekli i vy – i když ne nutně pod hashtagem #girlmath. Možná jste tomu říkali odměna po náročném týdnu nebo: tohle bylo v akci, takže bych byl blázen to nevzít… známe to. Tohle přemýšlení není genderově vázané, je to lidský instinkt. Každý z nás si občas potřebuje své rozhodnutí nějak ospravedlnit.

Tenhle trend je tak populární právě proto, že nám dává pocit klidu. Uklidní nás, že vlastně neutrácíme, ale šetříme. Že jsme rozumní. Že jsme chytří spotřebitelé. A to je přesně ten moment, kdy začíná problém. Protože pocit chytrosti a sebenaslouchání je jedna věc. Ale realita čísel – ta druhá.

Proč to řešíme

Takže sranda, co nám dělá dobře. Ale víte, co ještě dělá dobře? Cukr. A co se stane, když ho máte každý den? Přesně. Girl math totiž není jen nevinná zábava. Je to návyk. A ten může pěkně poškodit vaše rozhodování o penězích. Pojďme se podívat, proč je to nebezpečnější, než se zdá.

Otázka je: proč tenhle způsob uvažování vůbec vznikl? Proč máme potřebu si výdaje omlouvat, přebarvovat je na růžovo a tvářit se, že vlastně neutrácíme?

Odpověď je jednoduchá – emoce. Když si něco koupíte, dostanete rychlou dávku dopaminu. Mozek si to spojí s radostí. A jakmile to začnete racionalizovat – že to bylo v akci, že to vlastně nic nestálo, že jste si to zasloužili – tak tu radost ještě posílíte. A pozor – v tu chvíli už nehrají roli fakta, ale pocit. A pocity jsou silnější než čísla. Emoce mají schopnost překroutit realitu, aniž bychom si toho byli vůbec vědomi. Člověk se stává obětí vlastních pocitů a jeho rozhodnutí pak nejsou postavená na realitě, ale na iluzích.

A sociální sítě to jenom přiživují. Ukazují vám ostatní, co si koupili. Filtry, pozitivní energie, smích. Takže si řeknete: No tak, když ostatní taky utrácí, proč bych se měl omezovat? A navíc, vypadá to, že jsou šťastnější, než jsem já. Tohle je startovací rampa pro impulzivní nákupy. A nejen to. Začne to kávou, pokračuje kosmetikou, a pak už je to nový telefon, výlet, dovolená.

Problém je, že tenhle přístup vytváří falešnou realitu. Ve které výdaje vypadají jako zisk. A když vám tohle začne připadat normální, začnete to dělat automaticky. Bez přemýšlení. A jakmile se to stane součástí rutiny, těžko si toho vůbec všimnete.

A v tu chvíli už nejde o TikTok trend. Jde o vaši každodenní realitu. O vaše rozhodnutí. O vaši peněženku. O vaši budoucnost. A právě tady se láme chleba: buď začnete vidět své rozhodnutí realisticky, nebo se necháte vést emocemi a algoritmy.

Kde je problém

Je to jako když si dáte dortík a řeknete si, že vlastně nemá kalorie, protože jste měli náročný den. Chutná to, ale tělo se oklamat nedá. Stejně jako vaše finance. Pojďme se teď podívat na to, jak přesně tahle logika může zničit vaše finanční návyky. A hlavně – jak se z toho dostat.

Představte si, že tuhle holčičí matematiku – nebo vlastně jakoukoli „ospravedlňovací logiku“ – používáte měsíc. Pak dva. Pak rok. Co se stane? Začnete utrácet víc, než si myslíte. Protože když sleva znamená výdělek a hotovost nic nestojí, logika přestává fungovat.

A tak se vám může stát, že si koupíte šaty za 1 200 korun, protože byly původně za dva tisíce – takže máte pocit, že jste 800 ušetřili. Ale ten pocit trvá přesně do chvíle, než se podíváte na výpis z účtu. A tam žádná úspora není – tam je prostě minus 1 200.

Nebo si objednáte tři kávy během týdne, protože: „tohle je malý výdaj“ a „já si to zasloužím“. Jenže ve výsledku jste za měsíc nechali tisícovku za věc, která vám nezměnila život. Ale odsunula třeba investici, kterou jste si slíbili, že konečně začnete.

A víte, co je na tom nejnebezpečnější? Že si ani nevšimnete, že se vaše myšlení o penězích úplně přepsalo. Přestanete hledat hodnotu – začnete hledat výmluvy. A časem vás to přestane trápit, protože tahle forma racionalizace funguje jako tichý anestetikum. Umí vaše výčitky krásně utlumit.

A tady přichází ten klíčový moment. V okamžiku, kdy se přestaneme sami sobě zpovídat, kdy se přestaneme ptát: „Opravdu tohle potřebuji?“ – tehdy přestáváme mít kontrolu nad svým finančním životem. Vyměňujeme disciplínu za pohodlí. A cenou za to není jen prázdná peněženka, ale i nižší sebedůvěra a neschopnost plánovat.

Závěr    

Možná si teď říkáte: okej, je to trochu trapné, ale co s tím? Vždyť přece nechci žít jako mnich. A máte pravdu – život není o počítání každé koruny. Ale je o tom, vědět, proč utrácíte – a za co. V další části vám dám konkrétní tipy, jak z tohohle kolotoče vystoupit. A hlavně – jak přepnout z falešné úspory na skutečný růst.